Komentáře: Je mi líto půdy, na které pěstujeme pšenici.

Od: Anonym

Anonym — Tue, 26 Jan 2021 00:32:02 +0000

Od: Vojtěch Veselý

Vojtěch Veselý — Fri, 21 Sep 2007 19:11:23 +0000

tentýž nadpis II
Vidím rozdíl mezi šlechtěním (rodina Sarvari pouhými kombinacemi pylů a blizen dosáhli brambory odolné vůči blight, ano, trvalo jim to padesát let) a umělým přenosem jednostlivých genů. První je pomáhání náhodě, ke které by mohla nastat i v přírodě, k přenosům druhého případu by v přírodě nedošlo nikdy (resp. u velmi nízkých organizmů, takový mix je pozorovatelný u některých hub a bakterií, tedy u organimů, kde si sami nejsme jisti, které jsou fauna a které flóra), neexistuje precedent, při kterém by živočišný gen obohatil výbavu rostliny či naopak.
Žadatelé o hypoalergenní sóju patřili, řekl bych, mezi lovce certifikátu, než mezi zájemce o přírodou, které je člověk dobrým hospodářem.
Ve sporu BIO a GMO stavím proti sobě pokoru před prostředím, do kterého jsme vpadli vs. vnímání tohoto prostředí jako nevyhovujícího, které máme povinnost upravit si ke svým potřebám.

Od: Vojtěch Veselý

Vojtěch Veselý — Fri, 21 Sep 2007 19:10:35 +0000

ke GMO, pozdě, ale přece.
Ano, značku BIO také vnímám jako silný marketingový nástroj. Nicméně existuje řada farmářů hospodařící primárně v souladu se stvořením okolo lidí (zvěř, rostliny, širší ekosystémy) a certifikát se jim hodí jen jako něco extra, co když už nic jiného, slouží coby vábidlo na spotřebitele. Tito farmáři začínali, ještě když zelená zebra nosila plínky a podpory ekologického hospodaření byly vnímány jako dobový omyl, nebo dokonce zrovna měly pauzu. BIO bylo v naší chemické kotlině před patnácti lety stejná novinka, jako GMO před lety pěti. Lidé vyznávající ekostyl se novinkám nebrání, jen ví, že před člověkem je muselo odskoušet přírodní prostředí. Ti, kteří Vím, generalizuji, berte to, prosím, s lehkým nadhedem.
Je bezvadné, že se našla sója bez dotyčného alergenu (pouze mi to potvrzuje, jak je nesmírně nutné chránit diverzní centra před kontaminací sterilními transgeny).

Od: tmoravec

tmoravec — Thu, 13 Sep 2007 19:34:23 +0000

potretri a naposled
Mene hypoteticky priklad. Tusim, ze v roce 2001 se povedlo memu kolegovi odhalit hlavni alergen v soji a odstranit ho prave pomoci metod genoveho inzenyrstvi. Vysel clanek, ale jinak to nikoho moc nezajimalo, protoze nikdo nechtel investovat miliony do polnich pokusu cekajicich kazdou transgenni plodinu. Kolega je palicak tak to zkusil jinak. S dalsim pracovistem se dal do mravenci prace a pomoci narocnych testu otestovali genovou banku asi 20.000 kulturnich a divokych odrud soji. Trvalo to asi 5 let. Meli docela stesti, protoze mezi 20.000 nasli jednu soju, ktera alergen neprodukuje. Ihned meli desitky telefonatu, dokonce jeden obchodni retezec specializujici se na prodej bio-produktu vazne pozadoval osivo na asi 1000ha onou hypoalergenni sojou. Nezajimalo je, ze o te odrude neni znamo nic jineho, nez ze neobsahuje hlavni alergen, ale co obsahuje dalsiho bylo vsem putna. Doufam, ze se casem nebude posuzovat technika pouzita k vytvoreni nejake odrudy, ale cela agrotechnika.

Od: tmoravec

tmoravec — Thu, 13 Sep 2007 19:26:55 +0000

jeste budu pokracovat
Jeste to budu dale rozvadet. Je mozne ze bio zemedelstvi skutecne i v budoucnu zustane takove jake je dnes, ale dokazu si predstavit, ze mnohe principy bio-zemedelstvi se ocitnou i v tzv. konvecnim protoze proste budou ekonomicky dlouhodobe vyhodnejsi.
Jeste si neodpustim otazku/priklad – uvital by jste brambory odolne k fytoftore, kdyby byly pripraveny klasickym krizenim s divokou andskou odrudou? Bylo by mozne je pestovat v rezimu ekologickeho zemedelstvi? A nevadilo by ze nejsou znamy reakce ostatnich organismu v ekosystemu na tyto brambory?
A co kdyby byla takova odruda pripravena prenesenim jedineho genu z divokych brambor? Proc je takova moznost dnes principilane pro mnohe neprijatelna, prestoze je pro ekosystem i spotrebitele radove bezpecnejsi? Je to proste nas strach z techniky, ktere vetsina z nas malo rozumi, nebo si ji nedokaze predstavit. Podle meho je dulezita brambora odolna k fytoftore, takze se nemusi ani v irsku strikat. Navic bezpecna pro konzumenty kvuli solaninu.

Od: tmoravec

tmoravec — Thu, 13 Sep 2007 19:03:01 +0000

GMO a Bio
Zrejme se mnou vetsina zastancu BIO bude rozhorcene nesouhlasit, presto si dovolim svoji myslenku rozvest. Podle meho je soucana vlna bio-vyrobku stejnym dilem o ekologii jako o zivotnim stylu a marketingu. Z toho prameni i soucasny odpor bio-farmaru ke GMO, ktere maji nalepku neceho umeleho, neprirozeneho, noveho a hlavne nebezpecneho, zatimco v pripade bio-zemedelstvi se vyzdvihuje naopak (at jiz opravnene nebo nikoliv) tradice a osvedcenost postupu, soulad s prirodou atd. Myslim si ze brzo nadejde doba, kdy 1. gmo prestanou byt brany jako neco noveho, nenormalniho, nebezpecneho, 2. konvencni zemedelstvi si nebude moci dovolit tak vysoke energeticke vstupy a bude se muset ohlednout po biologickych resenich (asi znate system integrovane ochrany, Integrated Pest Management), ke stejnym zaverum povede zrejme i unava pudy.

Od: Vojtěch Veselý

Vojtěch Veselý — Tue, 11 Sep 2007 19:51:54 +0000

Ad GMO vs. BIO
Kéž by 21. století bylo biologickým v jiném smyslu, než že chemií budeme znásilňovat přírodou tisíciletí piplané biologické formy. A to nejen v počtech nutných pro laboratorní práci, ale v masovém měřítku pro komerční využití. Škoda, pane Moravče, že jste více nerozvedl, čím čas odvane umělou konstrukci GMO vs. BIO.
Organický přístup se snaží zkoumat ekologický status quo, tzn. vazby fungující mezi organizmy a z kombinací vztahů co nejvíce vytěžit. Modifikační se snaží měnit samotné organizmy, aniž by – dle mého soudu – věděl, jak budou reagovat organizmy ostatní. Mnohdy ani samotný organizmus modifikovaný, jelikož počet podnětů není konečný, i kdyby byl, bude nesmírný.
Stále ještě jsou oblasti, které plně v rukou nemáme: v laboratořích se může zdát, že čím dál tím víc, v kulturních oblastech se může zdát, že jakž takž, v plané přírodě ani trochu. „Se může zdát“ proto, že s novými poznatky se oblasti nepoznaného akorát rozšiřují.
Proti plísním stříkáme a stříkáme… Vo.

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Tue, 11 Sep 2007 12:04:58 +0000

Půda je udusávána a špatně dopadnem 🙂
Ano, půda je udusávána tak, že následné kumulativní škody budou asi hodně velké, Kdysi jsem četl na toto téma několik téměř katastrofických článků. Mimo jiné se usuzuje, že povodně jsou způsobeny také hodně změněnou strukturou půdy, stejně tak větší sucha.

Ale jak už to bývá, dokud nepřijde nějaká ta katastrofa, tak se nic neděje.

Jako třeba orba po spádnici – každý trošku soudný člověk ví, že se tím podporuje eroze. Ale kolik vidím polí, kde se takhle hospodaří – až vzniknou na příslušném místě místo ornice ostrůvky jílu. Atd. Jsme holt hloupí – a vždycky jsme byli, viz třeba eroze ve Středomoří. Není to moderní dobou a oddělením se od přírody. Středověký zemědělec nebyl žádný ohleduplný biofarmář. Jen prostě neměl ani traktory, ani hnojiva 🙂 Půda je neobnovitelný zdroj a možná budeme za sto let brečet. Ale teď ať se práší za kočárem… pardon, za traktorem 🙂

Od: tmoravec

tmoravec — Fri, 07 Sep 2007 17:25:18 +0000

Proc stavet GMO a BIO proti sobe?
Velmi zajimavy clanek, jen tak dale. Myslim, ze pro vetsinu z nas z mest je proces, jakym vznikaji potraviny zahalen rouskou tejemstvi a mytu. Jednoznacne s Vami souhlasim v tom, ze soucasny zpusob hospodareni s pudou zrejme nepujde provadet donekonecna. At uz kvuli vycerpani pudy a zasadni zmene jejich fyzikalnich a biologickych vlastnosti nebo kvuli vycerpani fosilnich paliv, ktere rovnez klepe na dvere. Tezko predvidat budoucnost, myslim si , ze tak jako bylo 20. stoleti stoletim chemie, 21. stoleti bude zrejme stoletim biologie. V souvislosti s tim prepokladam, ze bude pouzivani chemikalii v zemedelstvi ustupovat pouziti biologickych metod a doufam, ze oba Vami zminovane protipoly budou casem konvergovat. Staveni GMO a Bio proti sobe je podle meho jenom umelou konstrukci, kterou odvane cas. Preji dobrou urodu brambor a jiz zadnou epidemii late blight:)